mobile menu icon

Obnovení tradice

Voda, která se ztratila a znovu našla

znovuobjevení historického pramene

30. října 1876 schválila císařsko-královská komise licenci k veřejnému užívání krondorfské kyselky. Blahodárné účinky pramene tak poznali i gurmáni ve Vídni, Berlíně či Budapešti.

Ve vřavě první a druhé světové války se pramen bohužel ztratil.

O mnoho let později, v roce 2010, byl při geologickém průzkumu objeven zdroj minerální vody, který má téměř identické složení jako dávno zaniklý přirozený vývěr minerálky Krondorf.

Srovnání původního a současného pramene

Minerální vody Krondorf

Povolení čerpání a obnovení zasilatelství

V květnu roku 2015 udělilo Ministerstvo zdravotnictví ČR zdroji minerální vody Krondorf nově povolení k užívání.30. října 2016, jsme znovu oživili také tradici ručního stáčení a zasilatelství. Exkluzivní voda tak po 140 letech znovu putuje přímo od zdroje až na stůl zážitkových restaurací.
1876 Schválení využívání pramene
c. k. komisí okresního hejtmanství.
? Ztracení pramene v průběhu
dvou světových válek.
2010 Při geologickém průzkumu nalezen
pramen s podobným složením.
2015 Zdroj Krondorf obdržel
od Ministerstva zdravotnictví
České republiky povolení k užívání.
2016 Minerální voda Krondorf se znovu
uvádí na trh jako limitovaný
exkluzivní produkt.
Původní klimatické lázně krondorfské kyselky

Příběh minerální vody Krondorf

Jak to všechno začalo

V romantickém zákoutí na pravém břehu řeky Ohře pod vsí Warta (Stráž nad Ohří) od nepaměti vyvěral pramen výtečné chuti, který užívali obyvatelé okolních vesnic. Dříve měli všichni hospodáři v Krondorfu klíč od veřejného vývěru pramene, a byl jim tedy zdarma k dispozici pro domácí potřebu.
Phdr. Stanislav Bucharovič historik–publicista
Historik a publicista narozený 13. října 1950 v Karlových Varech. Po maturitě studoval historii, knihovnictví a informační vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1971–1976). Po dokončení studia nastoupil jako odborný pracovník do muzea v Karlových Varech, kde působí dodnes jako historik. Specializuje se na vlastivědu a kulturní dějiny Karlových Varů a Karlovarského kraje. Těžištěm jeho odborného zájmu jsou památky a umění v regionu západočeských lázní, rudné hornictví v Krušných horách a ve Slavkovském lese, vlastivědné písemnictví Karlovarska, národopis bývalého Loketského kraje, historie lázeňství v českomoravských zemích a česko-sudetoněmecké vztahy. V oboru regionální historiografie Karlovarska publikoval jako autor či spoluautor více než 50 samostatných knižních prací a více než 1 500 článků a odborných studií.
Slavný rakouský mořeplavec, fregatní kapitán, cestovatel, kartograf, spisovatel a básník Heinrich von Littrow (1820–1895) si Krondorfskou kyselku oblíbil natolik, že jí věnoval oslavnou ódu, která byla otištěna v časopise Erzgebirgs-Zeitung v roce 1893.
V roce 1863 zakoupili tři podnikatelé ze Saska (Scharr, Haustein a Meixner) od knížete Windischgrätze za 40 000 zlatých rozsáhlé lesní partie mezi vrchem Stoličnou a obcí Tocov za účelem těžby dřeva. V horní části údolí Korunního potoka Sasové postavili parní pilu, v níž zpracovávali pokácené stromy na prkna. Jako ředitele pily povolali zkušeného dřevařského odborníka Carla Gölsdorfa, který pocházel z Plavna, kde se narodil v roce 1844. Jeho příchodem začal příběh minerální vody Krondorf. Na pile pracoval jako noční hlídač a sluha Leopold Roscher. Nedaleko pily, v místech starého mlýna, našel přirozený vývěr minerálního pramene s velmi chutnou vodou. Ukázal pramen Carlu Gölsdorfovi. Ten rozpoznal, že se jedná o mimořádně kvalitní zřídlo. Nechal je roku 1876 podchytit a poslal jeho vzorky k prozkoumání věhlasným vědeckým autoritám. Chemický rozbor kyselky provedli renomovaní pražští profesoři Josef Lerch (1879), Wilhelm Gintl (1881), Heinrich Kisch (1880) a karlovarský hydrogeolog Josef Knett (1902). Všechny chemicko-fyzikální analýzy prokázaly léčivé vlastnosti nově objevené kyselky. To byl impulz k založení expediční firmy, jež se roku 1878 ujala jímání a rozesílání Krondorfské kyselky.
Carl Gölsdorf – dřevařský odborník z Plavna, který objevil kvality Krondorfské kyselky. Jen díky němu se minerální voda Krondorf začala ve velkém distribuovat až za hranice rakousko-uherské monarchie.

Carl Gölsdorf a jeho životní dílo aneb přes překážky ke hvězdám

V jejím čele stál prozíravý podnikatel Carl Gölsdorf. Ten opustil své místo ředitele pily a naplno se začal věnovat exportu minerální vody. Důležitým krokem byla koupě všech pozemků pramenného území od dosavadního vlastníka Wenzela Glasera. Aby dostál všem hygienickým a medicínsko-chemicko-hygienickým požadavkům, nechal Gölsdorf vysušit bahnitý terén a přemístit mlýnský rybník. Dne 30. října 1876 prameniště osobně zkontrolovala a exploataci minerální vody schválila c. k. komise okresního hejtmanství.

Dva nejvydatnější výstupy kyselky pojmenoval Gölsdorf názvy Kateřina a Štěpánka. Kateřina dostala název podle jména Gölsdorfovy choti a Štěpánka podle jména rakouské korunní princezny.

Důkladné krenotechnické zachycení pramene Štěpánka se uskutečnilo roku 1880 na počest zasnoubení korunního prince Rudolfa Habsburského s princeznou Štěpánkou Belgickou. Se souhlasem urozených novomanželů pak bylo zřídlo po jejich svatbě 1881 pojmenováno po Její císařské Výsosti. Dodejme, že princezna Štěpánka do Krondorfu osobně zavítala dne 5. srpna 1909. S početným doprovodem si prohlédla Krondorf Sauerbrunn a ochutnala vodu z pramene, jenž nesl její jméno. Dne 26. června 1877 dostal Carl Gölsdorf od pražského c. k. místodržitelství licenci k veřejnému užívání a rozesílání Krondorfské kyselky z pramenů Kateřina a Štěpánka. Stalo se tak na doporučení zdravotního rady dr. Heinricha Kische, docenta na pražské univerzitě a lázeňského lékaře v Mariánských Lázních.

Jak krondorfská kyselka dobývala evropský trh

Carl Gölsdorf byl dobrým obchodníkem a z vývozu minerální vody zbohatl. Vybudoval filiálky firmy v Berlíně, ve Vídni a v Budapešti. Postupně a s rozmyslem investoval mnoho peněz do dalšího technického rozvoje stáčírny a pomýšlel na vybudování malých klimatických lázní. Snaha Carla Gölsdorfa vybudovat u Krondorfské kyselky prosperující lázně po vzoru blízké Mattoniho Kyselky byla neúspěšná, nicméně se mu podařilo učinit z Krondorfu velmi oblíbené letovisko a z Krondorfky všeobecně známou minerální vodu. Koncem 19. století byl Krondorf atraktivním výletním místem, jehož reklamy se nacházely ve všech turistických průvodcích a časopisech.

Carl Gölsdorf za své zásluhy o rozesílatelství minerálních vod postupem času získal prestižní tituly c. k. dvorní dodavatel (1899), císařský rada (1903) a dodavatel španělského krále (1905). V roce 1905 byl zvolen starostou samostatné obce Krondorf.

Úspěšný podnikatel a tvůrce slávy Krondorfu Carl Gölsdorf zemřel náhle dne 20. října 1907. Jeho tělo bylo provizorně uloženo do krypty na hřbitově obce Stráž nad Ohří. Po dokončení stavby pohřební kaple (mauzolea) v lesnaté stráni nad svou vilou v Krondorfu pak byl uložen k věčnému spánku do krypty kaple, která nese latinský nápis „PER ASPERA AD ASTRA“ (Přes překážky ke hvězdám), což bylo Gölsdorfovo životní krédo.

Gölsdorfovou smrtí skončila jedna historická etapa Krondorfky, ale nová éra ji teprve čekala.

Dr. August Stocklöw dobrodincem krondorfu

Od roku 1921 až do třicátých let dvacátého století byl obvodním lékařem v Krondorfu doktor August Stocklöw (*1871). Během první světové války v letech 1914 až 1918 sloužil jako štábní a vedoucí lékař 42. pěšího regimentu. Na frontě mnohokrát prokázal mimořádnou statečnost. Po válce nastoupil ve Vídni jako lékařský referent do úřadu sociální péče o oběti války při Ministerstvu války.

Lidé z Krondorfu a okolí jej milovali a dodnes na něj rádi vzpomínají pro jeho humánní přístup k pacientům. Ošetřoval 200 zaměstnanců Krondorfské kyselky a také obyvatele okolních obcí. Dr. Stocklöw se kromě běžné lékařské praxe věnoval též důkladnému zkoumání účinků místních kyselek. Potvrdil léčivou sílu Krondorfky a svým pacientům ji doporučoval jako dietetický prostředek podporující trávení, smíchanou s mlékem pro léčbu krčních onemocnění a také jako podpůrný lék při řadě dalších nemocí. Doktor Stocklöw zdůrazňoval výjimečně vyvážené složení vody a obsah hořčíku, vápníku a dalších solí. Krondorfka byla pozoruhodná i svou zvláštní chutí, na kterou si člověk ve srovnání s jinými léčivými vodami nemusel zvykat. Pitná kúra Krondorfkou příznivě léčila chronické záněty dýchacích, trávicích a žlučníkových cest, nemoci močového měchýře, poruchy výměny látkové a rekonvalescence.

Znovuoživení tradice

Krondorfská kyselka se v průběhu válek zdánlivě ztratila v čase. V roce 2010 byl ale při běžném hydrogeologickém průzkumu v Doupovských horách objeven nový zdroj s identickým složením minerální vody jako původní, dnes již zaniklý, pramen Štěpánka.
„Jakožto historik českomoravského lázeňství a léčivých pramenů nový produkt Krondorf vítám. Vnímám jej jako počin směřující k renesanci historického zřídla i tradičního jména. Zřízením zasilatelství ručně stáčené minerální vody navíc značka Krondorf zdůrazňuje svou exkluzivitu.“
Phdr. Stanislav Bucharovič historik–publicista