mobile menu icon

Omlouváme se, ale od 1.1.2023 je dočasně přerušeno stáčení minerální vody Krondorf. Více info zde.

Unikátní voda

Voda vhodná k jídlu

V podhůří Krušných hor se našla minerální voda, která svým složením působí v evropském měřítku jako zjevení.

Díky vysoké mineralizaci v kombinaci s původním oxidem uhličitým přímo ze zdroje je chuťově unikátní a jen těžko ji budete srovnávat s ostatními vodami.

Úplně jiná než ostatní

  • Plná a výrazná chuť vody Krondorf je dána unikátní mineralizací a přírodním sycením oxidem uhličitým, který není uměle přidáván, ale pochází přímo ze zdroje.
  • Nikde jinde v Evropě nenajdete vodu, která by obsahovala původní oxid uhličitý a zároveň tak vysoké množství křemíku.
  • Taková kombinace je velmi vzácná. Podporuje trávení a dělá z Krondorfu ideální vodu k jídlu, kterou nazýváme Si Digestiv – Zdroj vstřebatelného křemíku pro lidský organismus.
Minerální voda Krondorf obsahuje

2x větší množství kyseliny ortokřemičité, než je obvyklé v minerálních vodách

Minerální voda Krondorf obsahuje

Výtah z analýzy referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů karlovy vary

Co všechno dokáže křemík

Křemík je třetím nejrozšířenějším stopovým prvkem v lidském organismu. Dodává pružnost pojivovým tkáním, podílí se na mineralizaci a tvorbě kostí. Hraje roli při tvorbě chrupavek, kloubů, zubů, vlasů i nehtů, stejně jako pevnosti a pružnosti šlach, kůže a cév. Křemík je důležitou složkou přirozené imunity. Navíc kyselina ortokřemičitá obsažená v minerální vodě Krondorf je jako jediná forma křemíku vstřebatelná lidským organismem.
Více o křemíku
Srovnání vod podle mineralizace

Význam křemíku ve stravě

Křemík – druhý nejrozšířenější prvek na zemi

Křemík je po kyslíku nejrozšířenějším prvkem na zemi. Je obsažen zejména v horninách a půdě v podobě oxidu křemičitého nebo kyseliny křemičité. Křemen zná snad každý, Česká republika je bohatá i na výskyt křemenných polodrahokamů.

Křemík se nachází ve stejné skupině prvků jako uhlík. Může vytvářet podobné sloučeniny včetně dlouhých řetězců s vazbami na kyslík. Život na zemi je založen na uhlíku a jeho nepřeberném množství organických forem. Podle některých vědecko-fantastických teorií by mohl existovat někde ve vesmíru život založený na křemíku. Mezi křemíkem a uhlíkem však existují některé podstatné rozdíly, které tyto teorie nabourávají. Oxid uhličitý, který vydechujeme, je plyn, zatímco oxid křemičitý je pevná látka a řada komplexních sloučenin založených na uhlíku nemůže existovat v obdobných formách s křemíkem. Nicméně i na zemi je křemík významným prvkem, který se uplatňuje ve výživě rostlin a živočichů.
Doc. Ing. Jiří Brát, CSC. Specialista v oboru potravinářství a výživy
Po skončení studií v roce 1982 pracoval jako vědecký aspirant a odborný asistent na VŠCHT. Od roku 1992 působil jako manažer pro technické záležitosti a jakost ve společnosti Unilever ČR. Od roku 2014 je poradcem v oboru technologie výroby potravin, systémů jakosti a výživy. Místopředseda odborné skupiny pro tuky, detergenty a kosmetickou chemii České společnosti chemické. Člen oborové rady Technologie potravin VŠCHT v Praze a STU v Bratislavě. Člen správní rady obecně prospěšné společnosti Vím, co jím a piju, o.p.s., a vědecký tajemník Národního vědeckého výboru při této organizaci. Předseda Výboru pro zdravotní a sociální politiku Potravinářské komory ČR a České technologické platformy pro potraviny. Autor a spoluautor řady vědeckých publikací u nás i v zahraničí. Přednáší na odborných konferencích (chemie, technologie, vlastnosti potravin a výživa).

Výskyt křemíku v potravinách

Křemík se v podobě kyseliny křemičité nachází především v potravinách rostlinného původu. Hlavními zdroji křemíku jsou cereálie, luštěniny, zelenina a byliny jako přeslička rolní a kopřiva. Kyselina křemičitá se vyskytuje i v některých minerálních vodách, kde se obsah může významně lišit v závislosti na geologických poměrech jednotlivých zřídelních struktur. Nejvzácnější z vod jsou charakteristické velmi vysokou koncentrací této látky. Mezi tyto zdroje je možné započítat i minerální vodu Krondorf s obsahem kyseliny ortokřemičité 145 mg.l-1, což odpovídá obsahu křemíku 42 mg.l-1. Při této koncentraci aktivního křemíku lze minerální vodu Krondorf považovat za jeho významný zdroj.

Úloha křemíku v lidském těle

Křemík patří mezi stopové prvky. Po železu a zinku je třetím nejrozšířenějším stopovým prvkem v lidském organismu. V těle se nachází asi dva gramy křemíku.

Na rozdíl od jiných stopových prvků není v krvi vázán do bílkovinných komplexů, ale je přítomen ve formě kyseliny křemičité. Ne každá forma křemíku je pro lidský organismus využitelná. Jak prokázaly vědecké studie, kyselina ortokřemičitá vstřebatelná je.

Význam křemíku může být posuzován na základě jeho výskytu v jednotlivých částech těla. Nejvyšší koncentrace křemíku byly zjištěny v pojivových tkáních, aortě, průdušnici, kostech a kůži. Nižší koncentrace byly zjištěny v játrech, svalech, srdci a plicích. Křemík dodává pružnost pojivovým tkáním. V kostech se podílí na mineralizaci a jejich tvorbě. Křemík hraje roli i při tvorbě chrupavek, kloubů, zubů, vlasů a nehtů, stejně jako pevnosti a pružnosti šlach, kůže i cév. Díky účinku křemíku jsou vlasy pružné a odolné proti lámání a kůže je dobře prokrvená. Tvorba vrásek a vysušování kůže ve vyšším věku bývá mimo jiné dávána do souvislosti s nedostatkem křemíku. Snižování příjmu biologicky využitelného křemíku s rostoucím věkem s sebou nese i zhoršení pružnosti cév. U osob se zkornatěnými tepnami byla zjištěna významně nižší hladina křemíku, což může souviset s deficitem křemíku v lidském organismu. Nedostatek křemíku může hrát roli při rozvoji degenerativních poruch jako například aterosklerózy. V oblastech Francie, kde byly konzumovány minerální vody s vyšším obsahem křemíku, byl zaznamenán nižší výskyt Alzheimerovy choroby. Tříměsíční terapie s minerální vodou s vyšším obsahem křemíku přispěla ke zvýšenému vyměšování hliníku močí, aniž by byl pozorován negativní vedlejší účinek. Potřeba křemíku bývá dávána i do souvislosti s dostatečnou imunitou. Křemík podporuje normální činnost makrofágů a bílých krvinek. Makrofágy jsou buňky přirozené imunity, které hrají velmi důležitou roli v obranné reakci organismu. Jsou schopny pohlcovat cizorodý materiál včetně mikroorganismů. Kyselina křemičitá vytváří ochranný povrch na sliznici žaludku. V některých případech může pomáhat při zdravotních potížích souvisejících s podrážděním sliznice žaludku. Hořečnaté soli kyseliny křemičité se používají jako součást některých antacid – léčiv, která snižují kyselost žaludečního obsahu.
„Chtěl bych Krondorfské kyselce popřát hodně úspěchů na trhu a možná se s ní v budoucnu setkáme i v odborných vědeckých studiích sledujících příznivé fyziologické účinky křemíku tak, jak tomu bylo i u podobných zahraničních vod.“
Doc. Ing. Jiří Brát, CSC. Specialista v oboru potravinářství a výživy