Úloha křemíku v lidském těle
Křemík patří mezi stopové prvky. Po železu a zinku je třetím nejrozšířenějším stopovým prvkem v lidském organismu. V těle se nachází asi dva gramy křemíku.
Na rozdíl od jiných stopových prvků není v krvi vázán do bílkovinných komplexů, ale je přítomen ve formě kyseliny křemičité. Ne každá forma křemíku je pro lidský organismus využitelná. Jak prokázaly vědecké studie, kyselina ortokřemičitá vstřebatelná je.
Význam křemíku může být posuzován na základě jeho výskytu v jednotlivých částech těla. Nejvyšší koncentrace křemíku byly zjištěny v pojivových tkáních, aortě, průdušnici, kostech a kůži. Nižší koncentrace byly zjištěny v játrech, svalech, srdci a plicích. Křemík dodává pružnost pojivovým tkáním. V kostech se podílí na mineralizaci a jejich tvorbě. Křemík hraje roli i při tvorbě chrupavek, kloubů, zubů, vlasů a nehtů, stejně jako pevnosti a pružnosti šlach, kůže i cév. Díky účinku křemíku jsou vlasy pružné a odolné proti lámání a kůže je dobře prokrvená. Tvorba vrásek a vysušování kůže ve vyšším věku bývá mimo jiné dávána do souvislosti s nedostatkem křemíku. Snižování příjmu biologicky využitelného křemíku s rostoucím věkem s sebou nese i zhoršení pružnosti cév. U osob se zkornatěnými tepnami byla zjištěna významně nižší hladina křemíku, což může souviset s deficitem křemíku v lidském organismu. Nedostatek křemíku může hrát roli při rozvoji degenerativních poruch jako například aterosklerózy. V oblastech Francie, kde byly konzumovány minerální vody s vyšším obsahem křemíku, byl zaznamenán nižší výskyt Alzheimerovy choroby. Tříměsíční terapie s minerální vodou s vyšším obsahem křemíku přispěla ke zvýšenému vyměšování hliníku močí, aniž by byl pozorován negativní vedlejší účinek. Potřeba křemíku bývá dávána i do souvislosti s dostatečnou imunitou. Křemík podporuje normální činnost makrofágů a bílých krvinek. Makrofágy jsou buňky přirozené imunity, které hrají velmi důležitou roli v obranné reakci organismu. Jsou schopny pohlcovat cizorodý materiál včetně mikroorganismů. Kyselina křemičitá vytváří ochranný povrch na sliznici žaludku. V některých případech může pomáhat při zdravotních potížích souvisejících s podrážděním sliznice žaludku. Hořečnaté soli kyseliny křemičité se používají jako součást některých antacid – léčiv, která snižují kyselost žaludečního obsahu.
„Chtěl bych Krondorfské kyselce popřát hodně úspěchů na trhu a možná se s ní v budoucnu setkáme i v odborných vědeckých studiích sledujících příznivé fyziologické účinky křemíku tak, jak tomu bylo i u podobných zahraničních vod.“
Doc. Ing. Jiří Brát, CSC.
Specialista v oboru potravinářství a výživy